Citlivka

29. března 2017 v 22:50 | Vicolla |  Diare
Ahoj, dnes bych se vám zase chtěla s něčím svěřit. Jsem totiž strašná citlivka. Hodně věcí, filmů i písniček mě dokáže opravdu dojmout. Někdy jsem doma a najednou se jen tak rozbrečím. Znáte to někdo? Prostě jen brečíte a nedokážete říct proč. Všechno na vás spadne. Doufám, že tohle neprožívám jediná. Naopak se mi přihodila nedávno událost, při které jsem měla tolik pocitů dohromady, že ze mě nevyšel ani jeden.

Další věcí je láska. Já skoro ani nevím,co to je zač. Jsou tady ale lidé, které miluju nejvíc na světě. Je to moje sestra a rodiče. Rodina. Babičky, tety a další příbuzní. Taky mám ale kamarády. Naši třídu taky miluju strašně moc. Jsme jedna velká parta a není nikdo,koho bych neměla ráda. A teď nastává problém. Jsem v deváté třídě a za 3 měsíce se rozejdeme každý jinam. Je to hrozné a s kamarádkou jsme se nad tím vybrečeli už víc než dost. Třída je fakt úžasnej kolektiv, všichni se máme rádi. Bojím se, jak po 9 ti letech s něma zvládnu odejít. Jak bych to vůbec mohla zvládnout. Je mi smutno už kdyz na to pomyslím. Napište mi jakou třídu máte vy a jestli to máte podobně.
XOXO Vicolla :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Siginitou Siginitou | Web | 30. března 2017 v 9:09 | Reagovat

Mám to stejně. Taky jsem hrozný cíťa a o to hůř pro mě, pač někteří toho velmi využívají. :(

2 Rosie Rosie | Web | 11. dubna 2017 v 10:09 | Reagovat

1. Co se týče komentáře u mě - mamka o všem ví, je to moje nejlepší kamarádka v tomhle všem, ale nezmůže nic, sama z něj má respekt. Babička (jeho matka) je na mojí straně a občas mu domluví, ale nepomůže to a tety a strejdové podle něj do tohohle nemají právo co mluvit :D Je to složitý, ale já myslím, že až dostoduju, tak půjdu svou cestou a on to bude muset přijmout :) Zatím žiju, mám střechu nad hlavu a studuji, tak si nemůžu stěžovat na tu opičí lásku :D i když mě to dusí :)

2. K tvému článku - ano, stává se mi to každý den, brečím kvůli hodně věcem i kravinám, že mě spolužák setřel větou, která se mi nelíbila.. :D Jsem tak trochu až moc přecitlivělá :D
Co se třídy týče, my byly nejlepší kolektivní třída na naší škole.. všichni na nás koukali jako že jsme fakt parta skvělých lidí.. po maturitě jsme šli každý svou cestou a i přesto jak jsme byli skvělý a měli se rádi a měli úžasný výlety a kurzy, tak nyní na třídním srazu se sejde tak 5 lidí .. každý si našel zase novou partu, nové lidi a rád vzpomíná, ale ten čas si každý nenajde prostě... buď nechce a nebo fakt nemá čas.. :) Nakonec je to koloběh života.. chvíli ti to bude hodně líto a budeš brečet jako já, ale myslím si, že až se poznáš s novou třídou a najdeš si pár nových kamarádů, že pocítíš něco jako úlevu, že máš jeden velký krok za sebou.. lidi který pro tebe hodně znamenají budeš vídat dál, když se budete domlouvat.. já některé spolužáky vídám do dnes pořád.. :) a zase budeš vrstvit další přátele z další třídy k tomu.. :) Přestup je těžký vím to, vypadneš z toho co znáš každý den, ale za půl roku to bude zase všechno dobrý :)

3 vicolla vicolla | Web | 11. dubna 2017 v 22:24 | Reagovat

[2]: aha to jsi ve vážně blbé situaci...držím palce ať to zvládneš s tátou. Jo ten přestup bude bolet ale přejde to

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama